Široká Niva - farnost




Farní kostel sv. biskupa Martina se uvádí jako samostatný r. 1665 (matriky jsou vedeny od r. 1673), kdy byl investován první farář Johann Philipp Kremser (zemřel v lednu 1666).

 Původně to prý byl nekatolický kostel, postavený zdejšími evangelíky asi r. 1580 (podle zprávy v krnovské děkanské matrice z r.1672). O dřívější existenci kostela a fary chybějí jakékoliv doklady, stejně jako o zasvěcení a posvěcení kostela. Druhý farář Franz Olitor byl investovaný na Širokou Nivu a komendu Krasov 18.února 1666.

 Jeho nástupce Johann Matthäus Koroschitz sem přišel 19. října 1668 a k jeho farnosti byla připojena i filiálka Dětřichovice, obnovená ves, předtím náležející k Zátoru. Ve zprávě pro krnovského děkana r. 1672 popisuje kostel jako pěkný, příjemný kostelík, klenutý pouze v presbytáři, který má jediný oltář nově pořízený farářem, kamennou sakristii, zdí ohraničený hřbitov, na věži dva zvony.

 Na stříbře vlastní kostel postříbřený kalich s patenou, ciborium a patenu k zaopatřování, má dvě kasule (r. 1691 už pět) a jiné potřebné. V penězích má kostel 175 zlatých kapitálu (r. 1691 300 zlatých a 7 tolarů v hotovosti), 1/4 akru pole obdělávaného farní obcí, louku na dvě fůry sena, užívanou farářem za náhradu 2 zl. ročně.

 Farní budova i s hospodářskými budovami byla postavena teprve krátce před r. 1672. Předtím tu žádná nebyla, luterští kazatelé bydleli v soukromých domech. K obročí náleželo pole, louka na 1 1/2 fůry sena, dar palivového dříví od vrchnosti, desátek 25 tolarů 61 kr. v penězích. Učitel „ubohé školy“ dostával 6 zl. ročně a 80 pecnů chleba, měl zahradu a jako obecní písař užíval pole na tři měřice výsevku. (Budova farní školy byla postavena úplně znovu r. 1817.)

 Až do r. 1850 pobíral kostel důchod od tří osedlých, kteří byli také povinni kostelní službou a obstaráváním vína a svíček. Při rušení desátků r. 1850 byl obroční pozemkový majetek (zhruba polovina v krasovském katastru) 99 6/8 měřic pole, 16 1/2 měřice luk, 1 1/2 měřice zahrady, 33 2/8 měřice lesa a 42 2/8 měřice pastvin. Naturální a peněžní desátek byl nahrazen roční rentou 198 zl. 52 1/2 kr. cís. měny, z nichž musel farář vydržovat kooperátora a 86 zl. 22 kr. dávat ročně kurátovi v Krasově.

 P. Koroschitz byl přeložen r. 1679 do Krnova. 16. listopadu 1679 přišel Bernard Franz Pergner, předtím v Rudolticích u Osoblahy, rodák z Hrabětic, který tu zemřel 7. ledna 1683. 21. ledna 1683 nastoupil Elias Hartmann, který tu působil do r. 1688, kdy 8. listopadu sem byl jmenován Tobias Schmelzer, zemřelý r. 1714 (mor?).

 21. července 1714 nastoupil Valentin Josef Pless, který tu zemřel 16. ledna 1719. To už byl na původním místě stavěn zcela nový kamenný kostel (v letech 1718 - 1721) nákladem panujícího knížete Antona Floriana von Lichtenstein. Chronogram je v nápisu nad hlavním vchodem.

 Déle než čtvrt století působil v Široké Nivě farář Andreas Ignaz Greipel, který přišel z Neudorfu (Nové Vsi u Rýmařova?), kde byl administrátorem, 16. listopadu 1719. Zemřel 3. července 1741. Jeho nástupce Leopold Scholz zemřel 20. července 1755. 14. září 1755 byl investován Bernard Tischler, který zemřel 8. března 1763.

 R. 1759 odkázal Anton Schmidt z Dětřichovic 1800 zlatých na mešní fundaci.

 14. června 1763 přišel P. Christian Bruckner, rodák z přifařených Dětřichovic ve Slezsku. R. 1781 dal zcela opravit vnitřek kostela. Kostel získal kromě hlavního oltáře dva boční - Neposkvrněného Početí P. Marie a sv. Jana Nepomuckého. Všechny tři oltářní obrazy byly dílem lichtensteinského dvorního malíře ve Vídni A. Greipela z roku 1777.

 (V letech 1771 - 76 dal P. Bruckner jako farář s pomocí knížecí vrchnosti nově postavit a vybavit kostel sv. Archanděla Michaela v rodných Dětřichovicích; na nákladech se také podílel místní dědičný rychtář Johann Bayer, který mimo jiné daroval r. 1774 na boční oltář obraz Matky Boží, malovaný A. Greipelem.)

 Po Brucknerově smrti 17. ledna 1786 pokračoval v opravě kostela v Široké Nivě jeho nástupce Karl Umlauf, rodák z Louček ve Slezsku. R.1789 dal obnovit vnějšek kostela a z odkazu faráře Brucknera postavit novou zděnou jednoposchoďovou faru se třemi místnostmi v přízemí a čtyřmi v poschodí. (10. prosince 1784 odkázal farář Bruckner dalších 3100 zlatých na fundaci, z jejíchž úroků mělo být hrazeno po 10 zlatých ročně na věčné světlo v kostelích v Široké Nivě, Krasově, Dětřichovicích a Karlovicích u Vrbna, na mešní nadaci a dále měli být podělováni chudí v uvedených obcích a ještě v přifařených Markvarticích.) K farním hospodářským budovám patřila do r. 1806 i varna piva.

 Na kostele byly čtyři náhrobní nápisy rodiny zdejších dědičných rychtářů Siegelů.

 R. 1798 měla Široká Niva 120 domů se 720 německy mluvícími obyvateli. Byla tu dědičná rychta, mlýn, dvě pily, lisovna oleje, tři bělidla a dvě palírny s výčepy. Katastr měl 596 jiter kamenité půdy, hodící se jen pro len, žito a oves, asi 157 jiter luk, 52 jiter zahrad, 136 jiter pastvin a 998 jiter jehličnatých a smíšených lesů.

 R. 1795 daroval na mešní nadaci 300 zlatých dědičný rychtář Johann Mick ze Široké Nivy.

 R. 1806 muselo být všechno kostelní stříbro (2 libry 32 1/2 lotu) odevzdáno, kostel za ně obdržel státní dluhopis na 44 zl. víd. čísla.

 Farář Umlauf zemřel 12. února 1812, 15. května nastoupil na jeho místo lichnovský rodák František Juřický - zemřel 18. května 1826.

 4. srpna 1826 se stal farářem v Široké Nivě Mathias Weiser, rodák z Moravské Třebové, zemřel 16. února 1835. Asi r. 1830 darovali dobrodinci kostelu tři nové kasule.

 1. července 1835 nastoupil Alois Rockert, narozený r. 1788 ve Fulneku, ordinovaný 1804. R. 1839 byl jeho kooperátorem Franz Sahliger narozený r. 1808 v Životicích ve Slezsku, ord. 1833. Farář Rockert zemřel 21. března 1850. 10. července 1850 byl na jeho místo jmenován Johann Breuer, narozený r. 1799 v Německé Libině, ordinovaný r. 1823. Kooperátor Vincent Repper, rodák z Hukovic u Nového Jičína, nar. 1832 a ord. 1854, sem pravděpodobně nastoupil jako novokněz a r. 1860 odešel do Rychnova u Moravské Třebové. Vystřídal ho František Pichna, nar. 1825 v Tatenici, ord. 1851, který po smrti faráře Breuera 28.10.1865 krátce administroval farnost a r. 1866 se stal farářem v Nové Vsi u Krnova.

 Věž kostela byla opatřena hodinami (před r.1860), dva velké a jeden malý zvon na ní byly majetkem obce (310 kg, 175 kg, 25 kg).

 Farnost tvořily obce Široká Niva (Breitenau), Markvartice (Markersdorf), Pocheň (Pochmühle, Klasovní mlýn), Skrbovice (Schreiberseifen; do r.1784 přifařené k Bruntálu), a zaniklá ves Jakubčovice (Joksdorf), pustá už r. 1520. R. 1850 ve farnosti žilo 2052 katolíků a 24 nekatolíků, všichni německého jazyka, z nich bylo asi 270 školáků.

 Novým farářem se stal Mathäus Thiel, narozený r. 1812 ve Velkých Albrechticích u Bílovce, ord. 1837. Místo kooperátora zůstalo neobsazeno až do r. 1871, kdy se na tři roky stal kooperátorem Anton Schoen, nar. 1846 v Opavě, ord. 1870. R. 1873 odešel farář Thiel na faru v Benešově a jeho nástupcem byl jmenován Alois Syruček, nar. 1835 v Mohelnici, ord. 1857. Až do r. 1877 byl bez kooperátora.

 Od 4.8.1890 tu byl administrátorem Ludwig Komárek, kooperátor ze Zátoru. Odešel jako kooperátor do Moravské Třebové, když se farářem stal Johannes Maiwald, narozený r. 1851 v Hrabství u Bílovce?, ordinovaný r. 1875. (Určitě zde byl farářem r. 1897. Zemřel 10.2.1914 jako farář v Tatenici.)

 R. 1910 při sčítání lidu měla Široká Niva 1995 ha, 190 domů s 1019 obyvateli (496 mužů, 523 žen). 956 z nich bylo katolíků a 63 evangelíků, 1006 Němců, 3 Češi, 10 cizozemců. V obci byla trojtřídní obecná škola, lékař, dvě porodní báby, hasičský sbor, četnická stanice se třemi četníky, zapsané výdělkové a hospodářské společenstvo, poštovní úřad a železniční stanice. V Pochni, která k ní patřila, byla ještě jednotřídní škola, hasičský sbor, poštovna a železniční zastávka.

 26.5.1913 byli biřmovanci ze Široké Nivy u svátosti biřmování v Zátoru, udílené světícím biskupem olomouckým Dr. Karlem Wisnarem. Farářem byl P. Karl Grossmann, předtím kooperátor v Tatenici, Limbo ornatus, narozený r. 1863 v Příboře, ordinovaný r. 1888. Jeho osobním kooperátorem byl Franz Blaschke, narozený 15.8.1892 v Chrastové u Svitav, ordinovaný 5.7.1915, r. 1921 obdržel titul kaplana. (R. 1935 Limbo ornatus, 1.5.1939 se stal farářem v Osoblaze, r. 1940 jmenován konsistorním radou, r. 1946 byl odsunut do Sparnecku v diecési Bamberg.)

 18.6.1923 byla ve farnosti generální visitace spolu s biřmováním, kterou v zastoupení nemocného arcibiskupa Stojana provedl biskup ThDr.Josef Schinzel.

 Farář Grossmann odešel 1.10.1928 do pense a odstěhoval se do rodného Krasíkova. (Zemřel 30.12.1942.) Od listopadu 1928 do dubna 1929 administroval Širokou Nivu zátorský kooperátor P. Julius Kluger. 1.4.1929 nastoupil poslední německý farář, P. Josef Tögel, narozený 19.3.1886 v Horní Dlouhé Loučce, ord. 5.7.1911. (R.1936? 1940? jmenován titulárním konsistorním radou, asi v srpnu 1946 odsunut do Bruchhausenu v diecési Freiburg. Zemřel 25.10.1954.)

 V r. 1931 tu byly misie.

 1.8.1938 se stal zdejším kooperátorem Leo Kašný, narozený 28.3.1913 v Kobeřicích, ord. 5.7.1938, který tu působil do 10.2.1941, kdy narukoval. Vojenskou službu skončil 13.11.1945 a do 28.2.1946 měl zdravotní dovolenou, pak se stal kooperátorem ve Špičkách u Hranic.

 Po odsunu Němců se 1.9.1946 stal provisorem P. Ladislav Král, narozený v Prostějově 19.2.1914, ord. 5.7.1938, který spravoval současně Krasov do 14.8.1951, kdy byl přeložen do Karlovic. Ve farnosti zůstalo Bratrstvo živého růžence a farní Charita.

 K 1.10.1951 byl jmenován administrátorem Široké Nivy a Krasova P. Stanislav Šuránek, narozený v Ostrožské Nové Lhotě 2.11.1921, ord. 29.6.1948, který přišel z kooperátorského místa ve Vrbně pod Pradědem. Od 15.6.1961 spravoval navíc i Karlovice u Vrbna. Působil tu do 1.12.1964, kdy byl jmenován administrátorem ve Štítech.

 Jeho nástupcem se stal P. Alois Čunderle, narozený 22.1.1922 v Pňovicích, ord. 5.7.1949, kooperátor ze Dvorců. R. 1965 Limbo ornatus, r. 1973 titulární farář a konsistorní rada. Spravoval Širokou Nivu, Krasov a Karlovice ještě r. 1974.

 R. 1986 byla farnost Široká Niva spravována excurrendo z Vrbna pod Pradědem tamním farářem P. Ivanem Fišarem. Všechny obce farnosti měly dohromady 1050 obyvatel.